pátek 17. října 2014

Autismus 1: Úvod

Autismus, lépe poruchy autistického spektra, lékařsky pervazivní vývojová porucha, je dnes takříkajíc známou neznámou. O této diagnóze bylo již dost zjištěno, bylo o ní napsáno mnoho knih a často se také stává námětem filmů, zároveň je však problematika těchto poruch stále dost málo známá, a ač jimi trpí zhruba jedno ze sto padesáti dětí, vedou se spory o příčinách jejich vzniku.

Pokud označujeme autismus dalšími, již zmíněnými, termíny, je slovo pervazivní, tedy všepronikající, výstižný a všeříkající – poruchy autistického spektra totiž zasahují celou osobnost člověka. Nejvýraznější deficity jsou však v oblasti komunikace, sociálních vztahů a představivosti, proto se také mluví o takzvané autistické triádě. Pokud se podíváme na první z těchto oblastí, tedy na komunikaci, můžeme si všimnout jisté „formálnosti“ – autisti rozumí našim slovům a sami jich používají stejně jako my, nicméně se nám jejich komunikace jeví nepřirozenou, jako by umělou. Není to však pravidlem, stejně tak se můžeme setkat s autistou, který nemluví vůbec (- a to ani neverbálně -) nebo s autistou, který komunikuje pouze vlastním žargonem (houká, pomlaskává, mručí,…). Anebo jste při rozhovoru s autistou narazili na úplně jiný problém, možností je totiž celá řada.

V sociální interakci se nejvíce projeví nedostatek v oblasti chápání neverbální komunikace. Autisti se snaží pochopit svět jako logický vztah příčin a následků, proto je pro ně také důležité žít v rituálech, s návyky, ačkoliv jim někdy uniká logika věci (například si každé ráno obléknou čisté prádlo, nemusí ale chápat, že je to proto, že oblečení z minulého dne je špinavé a propocené). Problémy s imaginací jsou potom spojené s rigiditou v myšlení a chování, tudíž se to opět projevuje stereotypy, rituály a velkou nechutí k jakýmkoli změnám. Tyto zaběhlé formy chování a dané stereotypy mají totiž u autistů jasnou funkci – vyvolávají pocit bezpečí a jistoty, a to i přesto, že to může intaktnímu okolí připadat neobvyklé (řeč je například o kývání, točení dokola, tleskání, třepetání prsty před očima,…).


V České republice je počet osob s poruchami autistického spektra odhadován na desetitisíce. Tyto osoby skutečně nelze popsat jednotnými symptomy, dá se říci, že každý člověk s autismem je originál se svými vlastními, specifickými znaky a potřebami. Proto se v dalších dílech seriálu Autismus budeme více zabývat možnými projevy jednotlivých oblastí autistické triády i projevy jednotlivých poruch patřících pod PAS. Řeč bude také o možných příčinách vzniku autismu nebo o hračkách a učebních pomůckách vhodných pro děti s autismem.