pátek 12. prosince 2014

Alternativní a augmentativní komunikace 2: Piktogramy

Pokud chceme čtenáře našeho blogu seznamovat postupně se všemi nejčastěji využívanými systémy náhradní a rozšiřující komunikace, musíme jednoznačně začít s piktogramy. Piktogramy totiž jsou jedním z nejzákladnějších systémů, jedním z hojně využívaných systémů a zároveň jsou i systémem, na kterých staví další metody alternativní a augmentativní komunikace.
Pokud čtete o piktogramech poprvé, měla bych Vám popsat, jak vlastně tenhle systém funguje: Piktogramy jsou jednoduše malé černobílé obrázky, které si vytvoříte doma na počítači, ofotíte z knih nebo zakoupíte v obchodě. Tyhle obrázky zobrazují nějakou realitu, přání či myšlenky dětí nebo také úkoly, které mají děti udělat. Piktogramy jsou vhodné na podporu orientace dětí v čase i v prostoru, obrázky totiž mohou být přichyceny (suchým zipem, magnetem,…) do denních režimů nebo procesuálních schémat. Mohou však být užívány i tak, že dítě si z dostupných kartiček vybere tu, na které je zobrazeno jeho aktuální přání – pokud dítě například přinese obrázek láhve, má pravděpodobně žízeň a chce, abyste mu donesli pití.
Abyste si s dítětem skutečně rozuměli a abyste jak Vy, tak dítě chápali obrázky stejně, je nutné mít zpočátku pod obrázkem napsaný i význam – například tedy mít na obrázku již zmíněnou láhev a pod tím napsáno „žízeň“. Časem, až si budete jisti, že dítě si pamatuje obrázek, začněte používat piktogramy čistě obrázkové a ještě později můžete přejít na obrázky barevné. Barevné obrázky se pak většinou mění ve složitější systém alternativní a augmentativní komunikace, a to ve VOKS, tedy výměnný obrázkový komunikační systém.
V odstavci výše se zmiňuji o využití piktogramů v denních režimech a v procesuálních schématech – díky tomu jste možná už přišli na to, kdo využívá piktogramy nejčastěji. Ano, jsou to osoby s poruchami autistického spektra, právě pro ně je totiž důležitá orientace v průběhu dne a v čase vůbec. Stejně tak mají často problémy s mluvenou řečí, o čemž se můžete více dočíst v druhém díle našeho seriálu Autismus.

Na závěr tohoto článku chci ještě informovat, že samotné piktogramy jsou pouze doplňkovou, tedy augmentativní formou komunikace, podporují verbální řeč osob s postižením a nejsou výjimkou případy, kdy nakonec byly černobílé obrázky odloženy, protože byla (právě i díky piktogramům!) mluvená řeč rozvinuta.